bayernbike.de :: Das Radwander-Portal

::: deutsch :::

>Dreiländer - Radweg
>Seite 2)
>Seite 3)
>Haidmühle Portrait

Adalbert Stifter (1805 – 1868)

Na pocest velkého šumavského básníka Adalberta Stiftera vede preshranicní Cyklotrasa Trí zemí napríc jedinecnou kulturní krajinou Šumavy a prochází nekolika zastávkami v živote Adalberta Stiftera.
Kdo se vydá po Cyklotrase Trí zemí, dostane se nutne také na objevnou cestu po stopách velkého básníka Šumavy, Adalberta Stiftera. A který cyklista chce tyto stopy prohloubit, tomu stací zvolit si nekterou ze ctyrech literárních stezek na trojmezí a ve Stifterových stopách se ucit „nove videt“.
Již Adalbert Stifter napsal o regionu a lesích okolo Trístolicníku, kde pro zotavení a „básnickou tvorbu“ casto pobýval na statku Rosenberger Gut, 17.03.1865 svému príteli Franzi Xaveru Rosenbergerovi: „Moje celá duše visí na této krajine. Když se mám nekde zcela uzdravit, tak tam ...“.
Tak, jak dnešní cylisté stále více a casteji prekracují hranice, byl i Adalbert Stifter, slavný syn Šumavy už tenkrát neustále na cestách mezi Cechami, Rakouskem a Bavorskem.

Adalbert Stifter (1805 – 1868) se narodil v jihoceské Horní Plané a byl cást svého života velmi úzce spjat s východním Bavorskem, Horním Rakouskem a Šumavou.
1826 zacal ve Vídni studovat práva a navštevoval prednášky v matematice, prírodních vedách a dejinách umení. První básne zverejnoval Stifter pod pseudonymem a venoval se malírství. Ješte za svého života se stal známým básníkem. Tento ohlas zastinuje až do dnes jeho význam v politicko-vzdelávací oblasti. V postupném zvyšování úrovne vzdelanosti národa videl jedinou možnost, jak zásadne zmenit sociální pomery. 1850 zapocala jeho kariera úredníka. Stal se inspektorem hornorakouských lidových škol a 1855 školním radou. Již 1847 usiloval Stifter na univerzite ve Vídni o možnost prednášet o „krásnu“ také pred ženským publikem.

Adalbert Stifter se stal známým jako spisovatel a dosáhl díky svým dílum velké popularity. Nebyl ale jenom spisovatelem, ale také mnohostranne nadaným a aktivním clovekem. Proslavil se také jako malír, kulturní clovek a pedagog.

Adalbert Stifter, slavný syn Šumavy neustále prekracoval hranice mezi Cechami, Rakouskem a Bavorskem. To samé platí pro cestu, kterou túra po trech zemích okolo Trístolicníku (1312 m) nabízí. Zacíná ve Waldkirchenu a vede pres Jandelsbrunn, Neureichenau a Altreichenau do Haidmühle až k tamejšímu hranicnímu prechodu do Cech pro peší a cyklisty. Trasa byla založena na zacátku století vetšinou rucne jako jednokolejná železnicní trasa.
Je známo, že Adalbert Stifter vytvoril literaturu svetového významu. Méne znám je Stifter jako malír. Pro znalce jeho del ale již delší dobu „tajným tipem“. Umelecky se Stifter zabýval predevším prírodou a fascinujícími dojmy z tohoto božího díla. Tyto dojmy dokázal prenést do barev a zanechal tak dalším generacím pusobivá díla.

Krátký portrét

Pred 135 lety, 28. ledna 1868 zemrel v Linzi ve veku 63 let Adalbert Stifter, jeden z nejvýznamejších nemeckých prozaických básníku po Goethovi. Jeho mnohostranné dílo, které privedlo do literatury Šumavu, pusobí dodnes ve všech jazycích.

23.10.1805 narození Adalberta Stiftera v Horní Plané
1805-18 detství na Šumave
1817 úmrtí otce
1818-26 škola v Kremsmünsteru, Horní Rakousko
1826-48 Vídenské období – studijní a umelecká léta
1837 svatba s Amalií Mohaupt
1840 vetší literární díla – rychlý vzestup k úspešnému spisovateli, nejduležitejší dílo: Studie (1844-1850)
1848-68 Linecké období – spisovatel a úredník, hlavní díla: Pestré kameny (1853), Pozdní léto (1857), Vítek (1865-67), Desky mého pradedecka (poslední verze nedokoncena)
1850-65 Zemský školní inspektor pro lidové školy – Spisy ke vzdelání a výchove (1848-50), konzervátor, mecenáš umení a malír
28.1.1868 smrt Adalberta Stiftera v Linzi

Žulový obelisk na Plešném, míste deje Stifterova „Vysokého lesa“ a„Vítka“.

Žulový obelisk na Plešném, míste deje Stifterova „Vysokého lesa“ a „Vítka“.

Vyrytý nápis na obelisku:

Prední strana: A. Stifterovi, básníkovi „Vysokého lesa“
Strana k jezeru: „Postaveno 1876-1877“
Na levé strane pomníku: „Na této louce, u této vody bije srdce lesa“
A na pravé strane pomníku: „Lehni si do vysoké trávy, dívej se toužebne na skalní stenu“, citát ze Stifterovy básne „V horách“.

Naprší hodne kapek, než clovek pochopí a uplyne hodne let, než zmoudrí. Adalbert Stifter (1805-1868)

Citáty (krátký výtah)

Waldwoge steht hinter Waldwoge bis eine die letzte ist
und den Himmel schneidet. Großartig ist es,
wenn Wolkenberge an dem Himmel lagern
und mit blauen Schattenflecken
dieses Waldmeer unterbrechen.

(„Z Bavorského lesa“ od Adalberta Stiftera)

"Ten kousek lesa patrí k nejkrásnejším na celé zemi....", "...pobyt v této pro me úchvatné krajine patrí k nejštastnejším dnum mého života....", takové chvalozpevy peje Adalbert Stifter, jeden z nejvetších nemecky píšících básníku 19. století, o krajine kolem Trístolicníku.